|
|
Víceúrovňové vládnutí v oblasti environmentální politiky: komparativní analýza Rakouské republiky a Spolkové republiky Německo
Čuprová, Barbora ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Tesař, Jakub (oponent)
Cílem diplomové práce je analyzovat povahu víceúrovňového vládnutí v politice ochrany klimatu v Německu a Rakousku a poté provést komparaci analyzovaných případů. Jako teoretické ukotvení diplomové práce je využitý koncept víceúrovňového vládnutí, jehož klíčovou myšlenkou je vzájemné integrování a ovlivňování rovin vládnutí. Pomocí tohoto konceptu je v práci analyzovaná horizontální i vertikální rovina utváření a provádění politiky zahrnující státní i nestátní aktéry. Analýza je provedena prostřednictvím čtyř znaků víceúrovňového vládnutí, předem vymezených na základě rozboru odborné literatury, jimiž jsou: rozptýlení kompetencí, ne-hierarchický institucionální rámec, rozhodování na základě konsensu a princip partnerství. Uvedené znaky představují také dimenze, na jejichž základě je provedená komparace vybraných případů. Víceúrovňové vládnutí v politice ochrany klimatu Německa a Rakouska je poté klasifikováno na základě typologie Liesbet Hooghe a Garyho Markse. Součástí diplomové práce je také analýza nástrojů klimatických politik obou zemí a jejich politických procesů, která přiblíží úlohu a vliv jednotlivých úrovní vládnutí na utváření politiky v analyzované oblasti vládnutí.
|
|
|
Euroregions and INTERREG V-a: A comparative analysis of projects at the Czech-Polish border
Outhierová, Leticie ; Young, Mitchell (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Euroregiony jsou populárním druhem spolupráce mezi substátními aktéry v česko-polském pohraničí. Jejich dopad na regionální rozvoj je však stále předmětem debaty mezi akademiky. Tato práce si klade za cíl zjistit, zdali Euroregiony mají vliv na to, jakým způsobem jsou koncipovány členské projekty realizované za pomoci evropského financování. Pro tento účel jsou komparaci podrobeny projekty členů a nečlenů, které vznikly v rámci programu INTERREG V-a mezi lety 2014 a 2020. Porovnávány jsou co do ceny, počtu a typu účastníků, konkrétních témat a obecných tematických cílů. Práce je zúžena na bilaterální Euroregiony v česko-polském pohraničí - konkrétně na Euroregiony Glacensis, Praděd, Slezsko a Těšínské Slezsko. Výzkum rovněž nabízí porovnání členských projektů vybraných Euroregionů s cílem zjistit, jestli se rovněž budou lišit v analyzovaných kritériích. Výsledky výzkumu poukazují na to, že členské projekty jsou v průměru značně dražší a zahrnují větší množství účastníků. Rozdíly byly zaznamenány i na úrovni tematického zaměření. Projekty členů vybraných Euroregionů také vykazují v porovnání mezi sebou rozlišné charakteristiky. Tato práce nabízí primární výzkum toho, jestli odlišnost mezi členskými a nečlenskými projekty existují.
|
|
|
Postavení valonských stran v letech 1999-2012
Jílková, Zuzana ; Říchová, Blanka (vedoucí práce) ; Höfer, Karel (oponent)
POSTAVENÍ VALONSKÝCH STRAN V LETECH 1999-2012 Bakalářská práce Zuzana Jílková Abstrakt Bakalářská práce "Postavení valonských stran v letech 1999-2012" analyzuje čtyři valonské strany (Socialistickou stranu (PS), Reformní hnutí (MR), Humanistický demokratický střed (cdH) a Sdružení ekologů pro organizaci původního boje (Ecolo)) a jejich vliv na vývoj Belgie po federalizaci. V práci jsou podrobně představeny volební výsledky jednotlivých stran na úrovni provinční, regionální, celostátní a nadstatní. Sledována je přítomnost stran v koalicích, symetrie a asymetrie vlád napříč úrovněmi a koordinace ve straně napříč úrovněmi, mezi jednotlivými vládami a uvnitř koalic. Cílem práce je tak zhodnotit vliv jednotlivých stran na vývoj Belgie po federalizaci. Pramenná základna je tvořena volebními výsledky z oficiální internetové databáze belgických státních institucí, obecnou literaturou k volbám, politickým stranám a tvorbě koalic a také přímým vyjádřením politické strany.
|
|
|
Víceúrovňové vládnutí v oblasti obnovitelných zdrojů energie: případová studie Bretaň
Kasalová, Michaela ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Mejstřík, Martin (oponent)
Diplomová práce Víceúrovňové vládnutí v oblasti obnovitelných zdrojů: případová studie Bretaň se zabývá rozvojem obnovitelných zdrojů v regionu Bretaň. Teoretický rámec je vytvořen podle Hooghe a Markse a jejich dvou typů víceúrovňového vládnutí. Práce se tedy snaží zjistit, zda tyto typy můžeme nalézt v konkrétním případě Bretaně. Dále se také soustředí na vliv procesu energetické transformace na postavení regionu a klade si otázku, zda tento proces vytvořil pro region nové možnosti v oblasti energetiky. Práce se nejdříve zaměřuje na vývoj energetické politiky na evropské úrovni, protože ta je pro oblast obnovitelných zdrojů energie rozhodující. Na nadnárodní úrovni vznikly v rámci Klimaticko- energetického balíčku závazné cíle, které jsou zařazovány do národního energetického rámce. Práce dále zkoumá roli francouzských regionů v oblasti rozvoje obnovitelných zdrojů a dochází k závěru, že regiony v průběhu procesu transformace energetické politiky získaly některé nové pravomoci a jejich pozice v energetické oblasti je tedy silnější. Regiony se do oblasti rozvoje obnovitelných zdrojů energie aktivně zapojují, jak ukazuje příklad Bretaně, jsou zde však stále závislé na národních rozhodnutích.
|
|
|
Prosazování principu flexicurity otevřenou metodou koordinace z pohledu teorie víceúrovňového vládnutí a z pohledu sociologického institucionalismu - případová studie ČR
Hájek, David ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Drulák, Petr (oponent)
Předkládaná diplomová práce je případovou studií analyzující prosazování principu flexicurity v ČR skrze otevřenou metodu koordinace (OMC). Princip flexicurity začal od přelomu tisíciletí získávat výraznou pozornost aktérů evropské integrace. To bylo zapříčiněno úvahami jak posílit konkurenceschopnost ekonomik členských států EU při sílící expanzi méně regulovaných trhů jako například čínského, a zároveň jak udržet a obhájit evropský sociální model založený na státu blahobytu. V roce 2007 byla v EU schválena unijní definice flexicurity, která začala být prosazována prostřednictvím OMC. Tato studie reaguje na nedostatek studií analyzujících vliv OMC v konkrétních oblastech politiky. Analýzou odborné literatury, relevantních zákonů a důvodových zpráv k těmto zákonům, Národních programů reforem ČR, programových prohlášení českých vlád a také pomocí rozhovorů se zástupci aktérů sociálního dialogu předkládaný text zjišťuje, jak OMC v oblasti prosazování flexicurity funguje. Cílem práce je zodpovědět otázku, jaká z vybraných teorií, zda teorie víceúrovňového vládnutí (MLG), nebo teorie sociologického institucionalismu (SI), je vhodnější k vysvětlení dynamiky procesu prosazování principu flexicurity skrze OMC v ČR. Autor práce na základě zjištění hodnoty vybraných proměnných dochází k závěru, že vhodnější...
|
|
| |
|
|
Strukturální politika v České republice - možnosti a limity přístupu multi-level governance
Nigová, Eva ; Polášek, Martin (vedoucí práce) ; Jireš, Jan (oponent)
Tato práce je případovou studií, která se v teoretické části zabývá rozborem koncepce multi- level governance a její využitelností pro studium strukturální politiky v České republice. Základní postuláty tohoto přístupu jsou v empirické části aplikovány na fungování strukturální politiky v ČR a následně přezkoumávány. K empirickému přezkumu jsou použity dva projekty financované pomocí strukturálních fondů EU. Na těchto příkladech je zkoumáno, zda a případně v jaké míře či v jakém smyslu můžeme základní postuláty přístupu multi-level governance pokládat za platné. Dle nastavených kritérií a následném zhodnocení realizovaných projektů, se tento přístup pro fungování strukturální politiky v ČR nepotvrzuje. Klíčová slova: víceúrovňové vládnutí, strukturální politika, regionální politika, strukturální fondy
|
|
| |
|
|
Vliv Evropské unie na mobilitu dobrovolníků do České republiky
Čápová, Alena ; Rovná, Lenka (vedoucí práce) ; Bartovic, Vladimír (oponent)
Diplomová práce "Vliv Evropské unie na mobilitu dobrovolníků do České republiky" se věnuje otázce mobility dobrovolníků z partnerských zemí EU, kteří se v České republice účastní programu Evropské dobrovolné služby - programu neformálního vzdělávání EU. Práce sleduje dosavadní vývoj mobility osob až do roku 2004, kdy Rada EU díky zvýšeným pravomocím v rámci prostoru svobody, bezpečnosti a práva přijala směrnici 2004/114/ES o podmínkách vstupu občanů třetích zemí za účelem studia, studentských výměn, nevýdělečných školení a dobrovolné služby, která poprvé v historii mobility osob zmiňuje dobrovolníky jako cílovou skupinu mobility za účelem vzdělání. Práce hodnotí, nakolik směrnice odpovídá současným výzvám uznávání neformálního vzdělávání na evropské úrovni. Dále se specificky věnuje roku 2007, během kterého se v České republice začal projevovat vliv evropské legislativy v oblasti přistěhovalecké politiky, a to prostřednictvím novelizace zákona o pobytu cizinců na území ČR č. 326/1999 Sb. Ta umožňuje dobrovolníkům ve věku od 18 do 25 let získat studijní vízum. Práce ve světle teoretického přístupu víceúrovňového vládnutí zkoumá váhu aktérů na evropské, národní a subnárodní úrovni při utváření politik, které mají dopad na vstupní podmínky pro dobrovolníky. Konkrétně se jedná o utváření imigrační...
|
|
|
Policy determinants in the context of the EU's carbon neutrality goals
Žganec, Matej ; Martinková, Viera (vedoucí práce) ; Mazač, Jan (oponent)
Aby bylo možné splnit ambiciózní cíle uhlíkové neutrality do roku 2050, které si Evropská unie stanovila, bude muset městská mobilita mnohem více přispět k celkovému snížení emisí skleníkových plynů. Plány udržitelné městské mobility (SUMP) jsou nejnovější politikou, kterou si Evropská komise vybrala k řešení tohoto problému. Tato holistická dopravní strategie, která je interdisciplinární a vychází z osvědčených postupů, se zaměřuje na lidi jako na účastníky procesu plánování i jako na jeho konečné příjemce. Ačkoli je tato politika úspěšná a oblíbená, její zavádění je v evropských městech poměrně nerovnoměrné. Tato práce se pokouší odhalit, co případně ovlivňuje rozhodovací orgány v malých a středně velkých evropských městech, aby přijaly plán udržitelné městské mobility, a to prostřednictvím binomické logistické regrese na velkém podsouboru měst (296) ve 12 zemích EU. Zjištění naznačují, že města, která se nacházejí v geografické blízkosti oceněného města, která mají ve svém okolí vysokoškolskou instituci a která se nepřetržitě účastní akcí Evropského týdne mobility, mají vyšší pravděpodobnost přijetí SUMP. Kromě toho rozlišujeme mezi sítěmi měst, a to tak, že je rozdělujeme do skupin na "závazkové" a "projektové" sítě. Zjištění ukazují, že "závazkové" sítě nemají žádný významný vliv. Na druhou...
|
host ::
RSS.